Všeobecná charakteristika
Kraj: Vysočina
Okres(y): Jihlava
Katastrální území: Horní Dubenky
Mapové listy: 2341, 23413
Geologická správní oblast: Moldanubikum - centrální masiv, melechovský masiv
Lokalizace: Skalní výchozy v podloží zříceniny hradu Janštejn, 900 m jihozápadně od kóty vrcholu kopce Strahovice
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: několik samostatných skalních útvarů středně zrnitého dvojslídného granitu (typu Mrákotín) tvořící základy zříceniny hradu Janštejn
ID : 3532
Geologie
Geologická charakteristika: Antropogenně pozměněný skalní výchoz - mrazový srub, orientovaný ve směru J/S v délce 40 m. Výška srubu je 4 - 5 m a šířka v průměru 2 m. Této přírodní zdi bylo ve středověku použito ke stavbě strážního hradu a v 15. století zbouraného. Je tvořen středně-zrnitým muskovit-biotitickým granitem mrákotínského složeného plutonu (varieta Mrákotín). Skalní výchozy mají asymetrický tvar, dominantně došlo k jejich rozpadu dle výrazných, SSV–JJZ orientovaných puklin. Z pohledu litologie na lokalitě vystupuje typická a plošně velmi rozšířená varieta středně zrnitého dvojslídného granitu (typ Mrákotín). Hornina je tvořena kyselým plagioklasem, draselným živcem, který ojediněle tvoří drobné vyrostlice do 5 mm, muskovitem, biotitem a křemenem. Mezi hlavní akcesorické minerály patří andalusit, monazit, zirkon, apatit a běžné rudní minerály. Magmatické foliace (přednostní prostorová orientace živců a slíd) upadají pod středními až strmými úhly k východu, jedná se pravděpodobně o primární stavby vzniklé během výstupu magmatu. Hrad Janštejn byl pravděpodobně vybudován v 1. polovině 14. století pány z Březnice. Při stavbě se využíval především právě granit mrákotínského typu, který vystupuje na výchozech v jeho podloží. Charakter stavby a použitý materiál je dodnes patrný z dnešních hradních pozůstatků jako jsou zbytky hradebních zdí a spodní část věže. V okolí hradu je plochý terén, původně kryoplanační plošina s kamenným mořem, dosud je pokryt kameny zejména západní svah.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku - moldanubický pluton - centrální moldanubický masiv
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: geologie, litologie, geomorfologie
Jevy: charakteristická hornina, mrazový srub
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání mrazové
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop) Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Na lokalitě vystupuje typická a plošně velmi rozšířená varieta středně zrnitého dvojslídného granitu (typ Mrákotín)
Součást Geoparku: Vysočina
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů
Stav lokality: ucházející
Literatura
Verner, K. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000 53413 Hodice. ČGS. Praha; Tauber, O. (1987): Periglaciální tvary jihozápadní části Českomoravské vrchoviny, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd přírodních, svatek VIII, str. 49-50. Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a): DudíkSchulmannová Barbora, 04.06.12
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.09.17, Kukal Zdeněk 21.11.17, Vajskebrová Markéta 31.08.23 Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3532 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-05]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3532. Lokalizace v mapě:
Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km. | |